Silvester na velbloudech v Maroku

Opouštíme Evropu a přistáváme v zemi písku, oáz a velbloudů. Agadir. Vnímáme jinou, lehce tajemnou atmosféru exotické země.

Naše prvni kroky v Maroku se nesou ve znamení aromatického koření v údolí šafránu. Kdo si doveze domů červené zlato zpod Atlasu? Skvěle se kupuje v Taliouine.
Pak podél Vysokého Atlasu do oblasti pouště. Tradiční berberskou vesničku Ait Ben Haddou si vybírají hlavně filmaři. Možná ji znáte ze seriálu Hra o trůny nebo filmu Babel. A třeba vůbec ne. Nevadí. Jedeme se podívat.
Přijíždíme do tradiční opevněné vesnice. Ksar. Nepálené cihly z červeného jílu. Na rozdíl od jiných hliněných vesnic na Sahaře je tento ksar opečovávaný. A to právě díky filmařům.
Nejenom filmaře si tato vesnička podmanila. Je to i místní trh. Ty nejkrásnější berberské šperky z kamenů i kůže. Vystoupáme nad ksar. Jsme odměnění krásným výhledem na celou oázu.

Pokračujeme dál do údolí růží. Tajemné tradiční berberské kasby. Jedna na druhé. Projíždíme klikatými serpentinami. Troubíme v každé zatáčce. Ani nedutáme.
Sady s mandlemi a datlovníky. A v další části pak nekonečná pole plná růží. Nepopsatelné. Tady se potkává western s exotikou orientu.
Narůžovělé skály prořezané hlubokými kaňony. Zelená oáza. Magická soutěska Todra, jedno z top míst Maroka, kde nesmíme chybět. Oblíbený cíl horolezců.
Poslední fotky a příjezd do malebného městečka na samém okraji Sahary Erfoud.

Pak nasedneme do džípů směr Sahara. Bláznivá jízda. Písek všude kolem nás. Adrenalin zklidníme až při prohlídce památek.
Uchvátí nás prehistorické rytiny původních obyvatel. Posloucháme písně potomků černých otroků. Mystické tance a specifická kultura Gnawa.
Zastavíme se v pouštním městě Rissani. Najdeme hrobku zakladatele současné vládnoucí dynastie?
Den vzrušení i zamyšlení nad historií a kulturou země mnoha tváří. A do toho pizza. Jsme stále v Maroku? Nenechte se zmást. Pizza Madfouna je typickým znakem jihomarocké kuchyně. K neuvěření? Počkejte, až ji ochutáte.
Do kempu, kde dnes přenocujeme, dojedeme na velbloudovi. Zapadající slunce za dunami. Oheň. Koberce. Klasické stany z velbloudí kůže. Obloha je posetá hvězdami. V této magické atmosféře přivítáme Nový rok 2025. Atmosféra nezapomenutelné noci mezi dunami v nás doznívá ještě druhý den.

Nenecháme si ujít východ slunce. Dnes nad písečnými dunami.
Poslední rozloučení s tímto magickým místem plném písku. A pokračujeme dál. Na sever. Oáza Tafilalet na řece Ziz. Jíme sladké datle od místních. Poznáte podle oblečení, kdo patří k Berberům? Jsou ženy zahalené v černém Arabky?
Putujeme krajinou Středního Atlasu. Po rozpáleném Fezu teď sáhneme po něčem teplejším na sebe. Teplotní šok. Marocké Alpy.
Ifrán. Nejčistší město v Maroku. Palmy a olivovníky střídají cedry. Poslední velký cedrový les na světě. Mezi stromy volně poskakují opice. Kdo se rozdělí o svačinu s makakem?
Míříme do starobylého Fezu. Projíždíme neuvěřitelně piktoreskní krajinou. Rovnou nad město. Obrovskou medínu máme jako na dlani. Na hotelu načerpáme síly na zítřek. Budou potřeba.

Probouzíme se do marocké pohádky. Snídaně s výhledem na staré město. Dopíjíme zelený čaj. Dojíme místní sladkost ovoněnou vodou ze sušených růží. A už teď víme, že dnešek bude stát za to.
Stará medina. Bludiště klikatých uliček. Jsou tak nezvykle úzké. Autem neprojedete. Ale na oslíku bez problému. Tohle nikde jinde v Maroku nezažijete.
Kamenné domy nás přesouvají někam do středověku. Lidé tu stále pracují rukama. Každý kousek, který si tu pořídíte, je originál. Kožené výrobky. Nádherná keramika. Neuvěřitelný cit pro zdobení.
Jako v omámení jdeme dál středověkem. Vstupujeme do jedné z koránských škol.
Ještě něco navíc? Ano. Oči neví, kam se dřív podívat. Trh zaplavený barvami a vůní koření. Prodejci v tradičním oblečení. Kdo je připravený smlouvat?
Večer trávíme v novém Fezu. Kavárny s francouzským nádechem. Bary. Jsme zpět v současnosti. Neuvěřitelné. Kdo si dá marockou whisky - silně slazený čaj s mátou?

Ještě snídaně ve francouzském stylu. Loučíme se se starobylým Fezem. Dál přes zelenou krajinu. Všude kolem olivovníky.
Vystupujeme na vyhlídce. Město Římanů Volubilis je na dosah. Klid. Ticho. Nejkrásnější mozaiky z celého Maroka. Vyfoceno? Můžeme dál.
Rabat, sídlo vládců. Královské mauzoleum. Bohatě zdobené mramorové stěny. Zlatý strop. Vše pod dozorem stráží v tradičních harémových kalhotech.
Pak cesta do kopce. K přímořské kasbě Oudaya. Hliněná pevnost. Zachovalé modrobíle domy. Kočky a místní v ulicích.
Večer dodává Rabatu neopakovatelný nádech. Západ slunce a zastávka v místní čajovně. Mátový čaj ve zdobené skleničce.

Z královského Rabatu podél k vodám Atlantiku. Casablanca! Majestátná metropole zahalena do bílé. Jedeme přímo ke slavné mešitě. Rozlehlé nádvoří. Do nebe týčící se minaret. Poštěstí se nám nahlédnout i dovnitř?
Plní dojmů se přesouváme do Marrakéše. Bílé medíny na úrodném pobřeží střídá nekonečný suchopár a město v růžových barvách. Teplota vzduchu a suchý vánek dávají najevo, že tato země má mnoho podob.
Ubytujeme se a nedá nám to. Úzké uličky plné vůní koření. Nasáváme atmosféru Orientu, která se západem slunce ještě graduje.
Nemůžeme odolat – legendární náměstí Jemaa el Fna. Světla stánků s místními dobrotami. Rytmy afrických bubeníků. Nenadarmo se říká, že Marrákeš je bránou do černé Afriky.

Staré město. Scénická medína. Zahrady a bohatě zdobené paláce. Nebývalá krása paláců. Zvenčí moc nelákají. Prostě hliněná stavba. Vevnitř oněmíme úžasem nad dokonalými mozaikami. Kamínky zdobené fontány. Palmy a fíkovníky přímo na nádvoří. Nádherně vyřezávané detaily. Jsme v ráji. Rajská zahrada.
A pak to nejbarevnější tržiště orientu. Smlouvání s místními prodejci. Směsice vůní, chutí a ručních výrobků. Sušené ovoce. Koření. Kabelky. Přehozy na postel. Orientální šperky.
Cokoli si odtud přivezete domů, na vás vždycky dýchne vzpomínkou na unikátní Maroko.

Zvlněná krajina.Arganovníky všude kolem nás. Tekuté tajemství orientální krásy. Arganový olej. Jdeme se podívat, jak se ručně vyrábí. Kolik práce v každé kapce.
Blížíme se do města Essaouira. Opravdový marocký poklad máme na dosah. Ohromí nás židovská kultura tohoto města ale take jeho poklidná atmosféra.Vzduch je nasycen soli. Ještě procházka po přístavu. Ryby od výmyslu světa. Racci nad hlavami. Vůně čerstvých sardinek.
A pak návrat na začátek našeho putování. Do Agadiru. Ještě poslední čaj s mátou. Tadžín a kuskus. Večerní procházka po promenádě.

Opouštíme zemi tisíců a jedné noci. Letíme domů. Přeplnění unikátními zážitky. Těžko se popisují těm, kteří Maroko ještě nezažili.